Code review s agentem na obou stranách potřebuje podmínku zastavení
Jeden pull request do CLI prošel přes noc víc než padesáti koly review. Nikdo ho nesabotoval. Recenzent pokaždé něco našel a agent, který PR psal, to pokaždé opravil. Asi 59 % toho, co recenzent opakovaně hlásil, byl starý kód, ne nová změna. Smyčka recenzent a autor bez lidí uprostřed nemá přirozený konec. Tým Claude Code na tom popisuje, jak se mění code review, když je autorem agent.
Šum přestal být levný
Člověk mávne rukou nad stylovou poznámkou za pár sekund. Agent ji opraví. To znamená další commit, další kolo review a další příležitost najít něco nového. U lidského autora se cena falešných nálezů rozpouští v jeho úsudku. U agentního autora se násobí.
Tým proto neměří kvalitu recenzenta tím, kolik toho najde. Třídí komentáře podle reakce autora: opraveno, odmítnuto, označeno za záměr. Podíl odmítnutých je přímé měření šumu. Na interních PR vzrostl podíl věcných komentářů z 16 na 54 %. Na první pokus prošlo 78 % PR místo 65 %. PR s pěti a víc koly kleslo z 8,9 na 1,5 %.
Proti padesáti kolům nepomohl lepší model, ale pravidla smyčky. Strop tři kola, re-review jen nad diffem a zákaz opakovat nález, který už zazněl. To jsou podmínky konvergence, stejně jako maximální počet iterací u numerického řešiče.
Otázka už není, jestli to četl člověk
Původní kontrolní otázka review zní: přečetl ten kód někdo. Autoři ji nahrazují jinou: co se u téhle změny může pokazit a která kontrola, automatická nebo lidská, to má zachytit. Lidská pozornost je nejvzácnější zdroj a cílem je minimum lidského času, při kterém nerostou reverty ani incidenty.
Prakticky to znamená vrstvy. Claude reviduje diff už během psaní, spíš jako kontrola pravopisu. Pak povinné CI, AI review na každém PR, bezpečnostní review, které může blokovat merge, merge queue, feature flagy, postupné nasazení a rychlý rollback. Počet lidských schválení, nula až dvě, určuje klasifikátor podle obsahu změny, ne podle autora. Druhý klasifikátor kontroluje, jestli člověka přesto nepotřebuješ. Workflow soubory CI a citlivé cesty vyžadují člověka vždy, schválení od agenta se nikdy nepočítá jako lidské a každé schválení platí pro jeden konkrétní commit. Kdo agenta řídí, je povinný recenzent.
Podle autorů se počet mergnutých PR mezi červnem a zářím víc než zdvojnásobil a podíl revertů klesl o víc než 40 %. Jsou to čísla dodavatele bez absolutních hodnot, takže je ber jako směr, ne jako důkaz.
Opakovaný nález je chyba procesu
Když recenzent hlásí pořád stejnou věc, oprava nepatří do dalšího PR. Patří do lint pravidla, skillu nebo CLAUDE.md, aby se chyba nedostala ani do diffu. A každý incident se stává evalem: minulé incidenty tvoří testovací sadu, kterou recenzent denně projíždí.
To posouvá roli review. Místo brány, kterou každá změna musí projít, je to senzor. Signály z něj tečou zpátky do míst, kde chyby vznikají.
Co si z toho odnést
Jakmile ti agent opravuje poznámky z review, máš zpětnovazební smyčku a ta potřebuje explicitní stop: strop kol, review jen nad diffem a žádné opakované nálezy. Bez toho recenzent začne dočišťovat celý soubor na tvůj účet.
Měř recenzenta podle toho, co autor odmítl, ne podle toho, kolik toho našel. A u každého typu rizika se ptej, která vrstva ho má chytit. Lidské čtení je jen jedna z nich a nejdražší.